Dolanský běh

 TJ Sokol Dolany

     Tělocvičná jednota Sokol v Dolanech byla založena dne 23.září 1920 jako pobočka Tělocvičné jednoty Sokol v Klatovech hlavně přičiněním učitele na zdejší pětitřídní obecné škole Zděnka Hahna.

    Zděnek Hah byl synem klatovského občana Kar1a Hahna, který vlastnil na tehdejší dobu moderní ateliér v Klatovech. Hahnovic dům hojně zdobený sgrafity stál a dosud stojí vedle hradební zdi na severní straně, která v minulosti oddělovala původní opevnění města. Opevnění bylo v letech 1830-40 na několika místech poškozeno stejně jako některé městské brány.

    Od samého začátku se cvičilo na loukách v rybníce, na Kadlici, na cvičišti u kostela, na rejdišti v Dolanech a v případě špatného počasí v hostinci Václava Karlíka ve starém sále.

    Od 1.ledna 1921 se jednota osamostatnila a počíná její vlastní historie. Ještě v roce 1920 na podzim byly sehrány dvě divadelní hry, a to "Ferdinand spí" a " Srážka vlaku ". Výnos z divadelní činnosti již měla zdejší jednota. Hrálo se na primitivním jevišti.

    V úloze cvičitelů se vystřídala řada mládenců z klatovské jednoty, ze Švihova a pamatují se, že nás, žáky, cvičil Janda ze Řakomi. V pozdějších letech funkci cvičitele obětavě zastával Pavlík z Klatov, který sem několik let zajížděl na kole. Cvičil členy, dorostence i žáky.

    Prvními cvičícími členy byli: Josef Altman; Karel Vodrážka /u Mazalů/ ; Alois Karlík; Karel Bosák; Václav Karlík; Václav Janeček z č.84; Alois Kadlec; Josef Altman; Josef Piskáček; Jaroslav Bureš č.l1.

    Prvními cvičícími dorostenci byli: Martin Kufner; Otta Paumer; Karel Skála; Václav Paleček č.17; Josef Petule; Václav Gruber; František Paumer; Václav Altman; Josef Reis; Václav Čížek z Ovčína.

Družstvo žáků mělo značnou fliktuaci, cvičilo se odpoledne a někteří žáci měli povinnosti pást husy nebo pomáhali rodičům na poli.
Dorostenci a muži cvičili večer a jejich účast byla výborná. Ještě v roce 1921 se zformoval oddíl žen a dorostenek. O vedení žen a dorostenek měla po řadu let zásluhu učitelka Andruzzizynová, pak v pozdějších letech Anežka Palečková z Mezhoří.

    V roce 1920 se konal v Praze Sokolský slet. Na tomto sletu jednota z Dolan ještě nebyla zastoupena. Ale v jarních měsících roku 1920, kdy se již uvažovalo o založení zdejší jednoty, byl pořádán v Klatovech župní cvičitelský kurs a nácvik na slet. Z Dolan se tohoto cvičitelského kursu zúčastnili Anna Haisová z č.53; pozdější řeholní setra Irena; Václav Janeček z č.84; Alois Kadlec č.70; Marie Smáhová č.13.


Funkcionáři Sokola: starosta Jan Janeček z č.15 dlouhá léta / zemřel 29.8.1966/;

Václav Janeček č.84
František Šrámek
Vladislav Janeček č.15
Josef Walter od roku 1978
Marcela Istvanyiová

Jednatalé: Petr Piťha; Zděnek Hahn; Josef Bříško; Ferdinand Bělský; Josef Mašát; Václav Pokorný;
Anežka Pa1ečková; Antonín Karlík; Miloslav Rozsypal; Josef Kanta; Anna Brůhová; Zdeněk Hlaváček ;
Josef Brož. Od roku 1978zastává funkci jednatele Božena Švajdová.

Pokladníci: Emanuel Voráček;Vojtěch Piskáček; Jan Pilař; Josef Petule. Od roku 1981 vykonává funkci pokladníka Irena Nováková.

    První veřejné cvičení se konalo v roce 1921 za účasti jednoty z Klatov a ze Švihova. Odbývalo se na louce Adolfa Mazala v rybníce /za Sudou/.

Během let byla pořádána řada veřejných cvičení na prostranství za Zieglerem, na cvičišti na Ovčíně, u Karlíka na zahradě /kde dne 27.5.1951 cvičila také naše Maruška a cvičení žákyň vedla učitelka Piťhová /.

    V roce 1925 převzal funkci náčelníka Josef Petule a vykonával jí až do roku 1932. V roce 1925 sem začala jezdit k nácviku žen a dorostenek slečna Kofrová /později provdaná Benešová/. V tomto roce byla zahájena stavba nového sálu v hostinci Václava Karlíka. Kde měl Sokol svoji spolkovou místnost. Sál byl dostavěn 10 května 1926. První zábava v něm byla 13.června a druhá taneční zábava o dolanské pouti 29.června 1926. Obě v režii hostinského Václava Karlíka.

    Po úpravě rejdiště na Ovčíně v roce 1930, konala se veřejná vystoupení i tam. Na úpravě cvičiště pracovaly všechny složky jednoty. Veřejné cvičení se tam konalo v roce 1933.

    V roce 1929 byl pořádán obcí sokolskou zájezd do Plzně. Zdejší jednota se ho svým vystoupením zúčastnila.

    Dne 15.května 1933 bylo okrskové cvičení v Měčíně. Jednota Sokola z Dolan se ho zúčastnila. Cvičilo tam 25 žáků a členů. Starší členové tam jeli na ozdobených kolech a ostatní cvičící a příznivci na ozdobeném žebřiňáku.

    V roce 1933 převzal funkci náčelníka Karel Brůha, který ji vykonává dosud /psáno v r. 1981/.
Jeho mladistvý elán zaručuje, že tuto funkci ještě podrží a v roce 1983 oslaví 50 let, co tuto funkci zastává. Je to vzácný případ. V roce 1933 dne 4.června se konal Sokolský slet v Klatovech, kterého se zúčastnily všechny složky zdejší jednoty.

    V roce 1934 konala Sokolská župa šumavská v Klatovech pomahatelský kurs k nácviku prostných cvičení a vedení žactva. Zúčastnily se Anna Bruhová a Vlasta Pilařová. V roce 1935 byla péčí Sokolské župy v Klatovech pořádána atletická škola. Z Dolanské jednoty se zúčastnily Anna Brůhová a Anna Bosáková.

    V roce 1935 byl pořízen pro jednotu Sokol v Dolanech spolkový prapor. Vyšívaly jej za vedení industriální učitelky Marie Chmelové zdejší ženy Sokola. Marie Chmelová učila ruční práce na zdejší škole a pak se provdala za Jaroslava Bureše z č.11.

    Praporečníkem byl zvolen Václav Janeček z č.84. Prapor se dnes nalézá v úschově u náčelníka Karla Brůhy.

    Dne 5.a 6 července 1937 zúčastnila se jednota župního sletu v Sušici, cvičily všechny složky jednoty.

    V roce 1938 se konal v Praze XI. Všesokolský slet. Předcházela mu koncem června veřejná vystoupení žactva a dorostu a začátkem července vystoupení mužů a žen. Cvičení byla na Strahovském stadionu v Praze. Z dolanské jednoty se zúčastnilo 30 cvičenců. Z Klatov Odjel zvláštní vlak. Po skončení sletu přivezl dolanské cvičence z Klatov nádraží do Dolan Jan Janeček z č.15 na gumovém voze.
Ženy v té době nosily slavnostní kroj vzor libuše. Byl to hezký kroj slabě smetanové barvy s našitými paspulkami. V roce 1938 v květnu a v září bylo povoláno značné množství členů k vykonávání vojenské služby.

    Tělocvičná jednota Sokol v Dolanech byla význačnou kulturní složkou v obci v době po první světové válce, v době první republiky.

    V první republice byla uspořádána řada slavností, akademie k výročí narozenin T.G.Masaryka 7.března; k výročí upálení Mistra Jana Husa se pořádaly slavnostní ohně; oslavy k výročí 28.října. Tyto akademie a různá vystoupení vedli vesměs učitelé zdejší školy, kteří byli členy Sokola. Byla pořádána celá řada mikulášských zábav s nadílkou. Po mnoho let byly pořádány silvestrovské večírky /první 31.prosince 1920/. Vyprávěli se na nich anekdoty, kuplety, jedoaktovky a různá žertovná vystoupení.

    Velkou společenskou událostí byly sokolské plesy, na které se zvala celá veřejnost pozvánkami, a to nejen v Dolanech, ale i v okolních obcích. Často se zvalo v krojích. Některé plesy měly zvlášť bohatou dekoraci a vyjadřovaly určitý ráz. Například: Na tý louce zelený; V říši hmyzu nebo Jabloňový sad. Byly to vesměs dekorace koupené v Klatovech. Pochopitelně, že o tyto plesy byl velký zájem a jednota z nich měla finanční přínos. Rovněž byly pořádány několikeré maškarní šibřinky. Ty se vyznačovaly nápaditostí masek a probíhaly ve velmi dobré společenské úrovni. Bohatá byla také divadelní činnost. Po dokončení sálu pořídila sokolská jednota řadu kulis, takže se zde mohly hrát nákladné a na výpravu náročné kusy. V prvních letech divadelní činnosti sklízel bouři úspěchu a smíchu Josef Piskáček, který dovedl do hry vložit celou svoji bytost. V pozdějších letech to byl Josef Paumer, který byl auplaudován, kdykoliv se objevil na prknech. K nim přibyla celá řada dobrých herců, kteří hráli s láskou a nadšením. Hrála se například:

Kráska ze Šumavy /opereta/ cvičil Zdeněk Hahn;
Tulák /opereta/ nacvičoval Ferdinand Bělský;
Fidlovačka /opereta/ nacvičoval František Tichý /rok 1936 vánoce/;
Čechy krásné /opereta/ nacvičoval František Tichý,
Kolíne Kolíne /muzikál/ nacvičoval František Tichý a hrála domálí kapela.

Dále se hrála Její pastorkyňa, Jindra, Palackého třída 27, Mlynář a jeho dítě, Padskalák, Boží soud od J.Š.Baara, Skřivánek rovněž od Baara, Otec od Aloise Jiráska, Kříž u potoka, Za ranních červánků od Šmilovského, Oblaka od A.Kwapila, Zázračný elixír - Lucifer, Šenkýřka u divoké krásy, Sextánka, Strakonický dudák, Vojnarka od A.J. Některá představení se hrála dvakrát nebo se přehrávala ještě také v Poleňi.

     Na Bílou sobotu v roce 1944 večer byl zatčen gestapem Antonín Karlík. Ten večer byla generální zkouška na Divadlo Jedenácté přikázání. Tato hra se hrála na Boží hod velikonoční a na pondělí velikonoční. V úterý po velikonocích byli zatčeni Josef Petule a Václav Hřebík. Maskovat na divadla chodil z Klatov holič a vlásenkář Svátek. V roce 1924 se v Klatovech konal divadelní kurs, kterého se zúčastnil Josef Petule a ten líčil a maskoval herce a herečky po všechna další léta.

Jaké nářadí vlastnila jednota: kruhy, hrazdu ,bradla, žíněnky, činky, koule, koně a v pozdější době po druhé světové válce přibyla švédská bedna, malá a velká trampolína.

   Od roku 1939 do roku 1940 byla Anna Brůhová župní vedoucí dorostenek .Od roku 1945 -1950 byla tajemnicí župy.

   Za okupace byla činnost Sokola zastavena a dne 8.10.1941 majetek zabaven. Knihy ze sokolské knihovny se přidělily obecní knihovně, kde se nacházejí dosud. Za okupace byl sál přidělen kuratoriu mládeže, která se ani řádně neustavi1a a její činnost po několika měsících úplně zanikla.

   Dne 6.května 1945 zůstává zapsán navždy v dějinách naší obce, když v odpoledních hodinách přijely dva obrněné tanky americké armády generála Pattona a zlikvidovaly poslední zbytky německé armády, které se ukrývaly v lesích.

   První vystoupení Sokola v krojích se uskutečnilo již 3.června 1945, kdy MNV uspořádal slavnost znovu odhalení pomníku padlým v Dolanech. Socha legionáře s praporem a se lvem musela být za okupace odstraněna a byla uschována v Mazalovic kolně při silnici do Klatov. Po osvobození byla dána na původní místo .Slavnosti se zůčastnili hasiči, celá 0bec a delegace důstojníků a vojska americké armády, která se ubytovala v Dolanech asi na 3.týdny a vystřídala útvar, který zde byl již dříve.

   Po druhé světové válce byla sokolská jednota ještě nějaký čas u Karlíků a po dostavení sálu na návsi se přestěhovala tam.

   Rok 1948-doba konání sokolského sletu. Nový kroj pro ženy-kostýmový. Na tomto sletě cvičilo l4.cvičenců. Na sletu došlo k nedorozumění. Po tomto sletu došlo k vyloučení 8 členů. V tomto roce začíná sjednocená tělovýchova, v ní i Sokol si upevnil časem svoje pozice. Na Spartakiádě v roce 1955 nikdo z Dolan necvičil. V roce 1960 na další Spartakiádě cvičilo 6 členů-mužů. V roce 1965 se mi nepodařilo zjistit kolik bylo z Dolan cvičenců na Spartakiádě. V roce 1970 se konala další Spartakiáda, na které byla i zdejší jednota zastoupena. Této Spartakiády jsem se osobně zůčastnil a byla poprvé vysílána pokusně barevnou televizí. Na Spartakiádě roku 1975 cvičilo 10.čl.-mužů. Jednotné zemědělské družstvo v Dolanech vypravilo na zkouškové dni autobus 45.účastníků, z nichž byla značná část členové Soko1a. V roce 1980 se konala další Spartakiáda na Strahovském stadionu. Na ní cvičili 3.muži úvodní skladbu pro muže /Brůha; Straka; Hodan - oba z Malachova/; 6.mužů skladbu pro muže /Walter; Švajda; Ka1ouner; Pinkava; Svoboda-TJ Sokol Dolany ; Dolejší z TJ Švihov /. Také na tuto Spartakiádu byl uskutečněn zájezd JZD Dolany za účasti 40 občanů v převážné míře ze Sokola. Před touto Spartakiádou se uskutečnila okrsková Spartakiáda v Nýrsku, okresní-Klatovy, Strakonice a v Družebním okrese Čadci na Slovensku. Na Těhto Spart. vystupovalo vždy 12.členů TJ /mimo účast v Praze to byli: Volák; Osvald-TJ Dolany; Bureš-z Malechova/.

    Tělocvičná jednota Sokol Dolany vzpomněla 28.10.68 padlých v I.světové válce jakož i umučených a trýzněných ve 2.světové válce. 6 krojovaných  členu TJ zajelo do Svrčovce, Řakomi, Malechova, Dolan a k pomníkům v těchto obcích položila kytičky a minutou ticha uctili památku těch, kteří trpěli a umřeli, abychom my mohli žít v míru. Tato akce měla příznivý ohlas u všech obyvatel v Dolanech i okolí. Při této příležitosti je také povinnost vzpomenout učitele zdejší školy v Dolanech Maxmiliána Karase, který měl za ženu J.Mourkovou, dceru mlynáře v Dolanech. Maxmilián Karas velmi podporoval zdejší tělocvičnou jednotu SOKOL. Za okupace byl zastřelen na vojenské střelnici v Lubech. 
Dne 2.června 1969 Byla konána v Malechově slavnost 50-tiletého trvání Požárního sboru.
TJ SOKOL Dolany se této slavnosti zůčastnila početnou delegací v krojích. Bylo to její poslední krojové vystoupení do tohoto zápisu dne 1.l.198l.
Dne 1.1.81 dovrši1a Jednota Sokol Dolany 60.lel svého trvání.   

zdroj: www.obec-dolany.cz